|
|
Promrzání, teplotní a vlhkostní trendy v půdních kopečcích
Kodríková, Anna ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Treml, Václav (oponent)
Půdní kopečky jsou netříděné tvary strukturních půd. Předkládaná bakalářská práce se primárně zabývá jejich teplotním režimem zejména při promrzání a faktory podílejícími se na jeho nerovnoměrnosti. Sekundárně je řešen vztah teplotního režimu a vlhkosti v půdních kopečcích, dále jejich morfometrická charakteristika a geografické rozšíření ve světě. Poznatky z rešeršní části práce jsou aplikovány na výsledky měření teplotního a vlhkostního režimu půdních kopečků v hloubkách 5 - 40 cm na Keprníku v Hrubém Jeseníku v letech 2005 - 2010. Výsledky tohoto měření ukazují, že existuje řada faktorů, které ovlivňují teplotní režim půdních kopečků a nerovnoměrnost chodu teplot v různých jeho částech. Mezi tyto nejdůležitější faktory patří zejména - tvar půdního kopečku, rozdílná expozice vzhledem k převládajícímu směru větru, orientace ke světovým stranám, rozdíly v distribuci a mocnosti sněhové pokrývky a přítomnost vegetace. Obsah vlhkosti je v těsném vztahu s chodem teplot v půdním kopečku a oba tyto faktory se vzájemně ovlivňují. Poznatky získané v praktické části bakalářské práce jsou porovnány s výsledky výzkumů půdních kopečků na různých světových lokalitách. Klíčová slova: strukturní půdy, půdní kopeček, teplotní režim, vlhkost, regelace, Keprník, Hrubý Jeseník
|
|
|
Teplotní a vlhkostní režim strukturních půd Vysokých Tater
Pechačová, Blanka ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Engel, Zbyněk (oponent)
5 ABSTRAKT Teplotní a vlhkostní režim strukturních půd je úzce spjat s přítomností fenoménu regelace. Regelační aktivitou se obecně rozumí souhrn veškerých procesů vedoucích k střídavému mrznutí a tání vody v půdě či skalním podloží. V důsledku cyklického mrznutí a tání půdní vody dochází v půdě za určitých podmínek k řadě specifických procesů, jako je migrace půdní vody, tvorba segregačního ledu či mrazové vzdouvání. Podmínky pro vývoj těchto procesů a s tím spjatých strukturních půd jsou primárně řízeny teplotním a vlhkostním režimem půdy. Předkládaná diplomová práce se na příkladu čtyř lokalit ve Vysokých Tatrách zabývá termálním a vlhkostním režimem tamních strukturních půd. Hlavními cíli práce bylo charakterizovat teplotní a vlhkostní režim strukturních půd, zhodnotit a porovnat regelační aktivitu strukturních půd v závislosti na různých hloubkách půdního profilu a různých typech strukturních půd a zhodnotit vztah půdních teplot vůči teplotám vzduchu, obsahu půdní vlhkosti a režimu vodní hladiny blízkých jezer. Dílčím cílem práce bylo posouzení vhodnosti použití metod pro stanovení regelace na základě teplotních dat. Regelační aktivita byla ve Vysokých Tatrách hodnocena ze záznamů půdních teplot a relativních vlhkostí v období 2007 - 2012 na lokalitách výskytu tříděných strukturních půd (Hincove oká,...
|
|
|
Regelace ve strukturních půdách Vysokých Tater
Pechačová, Blanka ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Voják, Karel (oponent)
Regelace je souhrnný název pro procesy střídavého mrznutí a tání vody a roztoků obsažených v půdě či skalním podloží. S regelací je spjata řada geomorfologických a pedologických pochodů, jako je migrace půdní vody, vznik segregačního ledu či mrazové vzdouvání. Předpokladem pro průběh regelačního cyklu je fázová přeměna vody, při níž dochází k důležitému jevu - uvolňování či spotřebě latentního tepla. Tento jev lze vysledovat z dat získaných teplotním měřením v půdním profilu. Pro účely studia procesu regelace jsou v předkládané bakalářské práci zkoumány lokality výskytu tříděných strukturních půd (Hincovo pleso a Lučné sedlo) a půdních kopečků (Kopské sedlo) ve Vysokých Tatrách. Hlavním cílem práce, kromě detailního popisu fyzikálně-geomorfologických procesů spojených s fázovými změnami vody ve strukturních půdách, je ve výše zmíněných lokalitách určit na základě teplotních měření ve strukturních půdách regelační cykly a jejich charakteristiky při použití různých metod stanovení regelace. Výsledky ukazují na rozdíly v průběhu regelace u jednotlivých tvarů v rámci lokalit, mezi jednotlivými lokalitami, ale i u rozdílných typů strukturních půd - tříděných a netříděných. Ve výsledcích se projevuje také odlišnost použitých metod, zejména v počtu cyklů, délce jejich trvání a délce trvání regelační sezóny....
|
|
|
Rozložení vegetace na půdních kopečcích na Keprníku a Pradědu v Hrubém Jeseníku
Kodríková, Anna ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Sklenář, Petr (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá rozložením vegetace na půdních kopečcích na Keprníku a Pradědu v Hrubém Jeseníku, a jejím vztahem k efektu návětří a závětří a morfologickým charakteristikám půdních kopečků. Efekt návětří a závětří byl zkoumán jak v rámci celé lokality, tak i na samotných půdních kopečcích. Dalším úkolem diplomové práce bylo určení sukcesních stádií vegetace, která odráží vývojová stádia a stupně aktivity půdních kopečků. Půdní kopečky jsou netříděné tvary strukturních půd. Vegetace na půdních kopečcích se zásadním způsobem podílí nejen na jejich vzniku, ale ovlivňuje také jejich tvar a vnitřní charakteristiky. Vegetace zároveň odráží jak vlastnosti půdních kopečků (tj. dostupná vlhkost, vlastnosti půdy apod.), tak ekologické podmínky, které na ně působí (tj. účinky větru, rozložení sněhové pokrývky apod.). U každého zkoumaného půdního kopečku byly změřeny jeho morfometrické charakteristiky (délka, šířka, výška) a poté byl rozdělen na kvadranty dle vlivu větru (návětrný kvadrant orientovaný JZ, závětrný kvadrant orientovaný SV a 2 boční kvadranty orientované JV a SZ), v nichž probíhala fytocenologická snímkování. Z výsledků vyplývá, že půdní kopečky značně ovlivňují životní podmínky vegetace. Na Keprníku se zvětšujícím se objemem půdního kopečku roste počet druhů rostlin a...
|
|
|
Rozložení vegetace na půdních kopečcích na Keprníku a Pradědu v Hrubém Jeseníku
Kodríková, Anna ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Sklenář, Petr (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá rozložením vegetace na půdních kopečcích na Keprníku a Pradědu v Hrubém Jeseníku, a jejím vztahem k efektu návětří a závětří a morfologickým charakteristikám půdních kopečků. Efekt návětří a závětří byl zkoumán jak v rámci celé lokality, tak i na samotných půdních kopečcích. Dalším úkolem diplomové práce bylo určení sukcesních stádií vegetace, která odráží vývojová stádia a stupně aktivity půdních kopečků. Půdní kopečky jsou netříděné tvary strukturních půd. Vegetace na půdních kopečcích se zásadním způsobem podílí nejen na jejich vzniku, ale ovlivňuje také jejich tvar a vnitřní charakteristiky. Vegetace zároveň odráží jak vlastnosti půdních kopečků (tj. dostupná vlhkost, vlastnosti půdy apod.), tak ekologické podmínky, které na ně působí (tj. účinky větru, rozložení sněhové pokrývky apod.). U každého zkoumaného půdního kopečku byly změřeny jeho morfometrické charakteristiky (délka, šířka, výška) a poté byl rozdělen na kvadranty dle vlivu větru (návětrný kvadrant orientovaný JZ, závětrný kvadrant orientovaný SV a 2 boční kvadranty orientované JV a SZ), v nichž probíhala fytocenologická snímkování. Z výsledků vyplývá, že půdní kopečky značně ovlivňují životní podmínky vegetace. Na Keprníku se zvětšujícím se objemem půdního kopečku roste počet druhů rostlin a...
|
|
|
Teplotní a vlhkostní režim strukturních půd Vysokých Tater
Pechačová, Blanka ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Engel, Zbyněk (oponent)
5 ABSTRAKT Teplotní a vlhkostní režim strukturních půd je úzce spjat s přítomností fenoménu regelace. Regelační aktivitou se obecně rozumí souhrn veškerých procesů vedoucích k střídavému mrznutí a tání vody v půdě či skalním podloží. V důsledku cyklického mrznutí a tání půdní vody dochází v půdě za určitých podmínek k řadě specifických procesů, jako je migrace půdní vody, tvorba segregačního ledu či mrazové vzdouvání. Podmínky pro vývoj těchto procesů a s tím spjatých strukturních půd jsou primárně řízeny teplotním a vlhkostním režimem půdy. Předkládaná diplomová práce se na příkladu čtyř lokalit ve Vysokých Tatrách zabývá termálním a vlhkostním režimem tamních strukturních půd. Hlavními cíli práce bylo charakterizovat teplotní a vlhkostní režim strukturních půd, zhodnotit a porovnat regelační aktivitu strukturních půd v závislosti na různých hloubkách půdního profilu a různých typech strukturních půd a zhodnotit vztah půdních teplot vůči teplotám vzduchu, obsahu půdní vlhkosti a režimu vodní hladiny blízkých jezer. Dílčím cílem práce bylo posouzení vhodnosti použití metod pro stanovení regelace na základě teplotních dat. Regelační aktivita byla ve Vysokých Tatrách hodnocena ze záznamů půdních teplot a relativních vlhkostí v období 2007 - 2012 na lokalitách výskytu tříděných strukturních půd (Hincove oká,...
|
|
|
Regelace ve strukturních půdách Vysokých Tater
Pechačová, Blanka ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Voják, Karel (oponent)
Regelace je souhrnný název pro procesy střídavého mrznutí a tání vody a roztoků obsažených v půdě či skalním podloží. S regelací je spjata řada geomorfologických a pedologických pochodů, jako je migrace půdní vody, vznik segregačního ledu či mrazové vzdouvání. Předpokladem pro průběh regelačního cyklu je fázová přeměna vody, při níž dochází k důležitému jevu - uvolňování či spotřebě latentního tepla. Tento jev lze vysledovat z dat získaných teplotním měřením v půdním profilu. Pro účely studia procesu regelace jsou v předkládané bakalářské práci zkoumány lokality výskytu tříděných strukturních půd (Hincovo pleso a Lučné sedlo) a půdních kopečků (Kopské sedlo) ve Vysokých Tatrách. Hlavním cílem práce, kromě detailního popisu fyzikálně-geomorfologických procesů spojených s fázovými změnami vody ve strukturních půdách, je ve výše zmíněných lokalitách určit na základě teplotních měření ve strukturních půdách regelační cykly a jejich charakteristiky při použití různých metod stanovení regelace. Výsledky ukazují na rozdíly v průběhu regelace u jednotlivých tvarů v rámci lokalit, mezi jednotlivými lokalitami, ale i u rozdílných typů strukturních půd - tříděných a netříděných. Ve výsledcích se projevuje také odlišnost použitých metod, zejména v počtu cyklů, délce jejich trvání a délce trvání regelační sezóny....
|
|
|
Promrzání, teplotní a vlhkostní trendy v půdních kopečcích
Kodríková, Anna ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Treml, Václav (oponent)
Půdní kopečky jsou netříděné tvary strukturních půd. Předkládaná bakalářská práce se primárně zabývá jejich teplotním režimem zejména při promrzání a faktory podílejícími se na jeho nerovnoměrnosti. Sekundárně je řešen vztah teplotního režimu a vlhkosti v půdních kopečcích, dále jejich morfometrická charakteristika a geografické rozšíření ve světě. Poznatky z rešeršní části práce jsou aplikovány na výsledky měření teplotního a vlhkostního režimu půdních kopečků v hloubkách 5 - 40 cm na Keprníku v Hrubém Jeseníku v letech 2005 - 2010. Výsledky tohoto měření ukazují, že existuje řada faktorů, které ovlivňují teplotní režim půdních kopečků a nerovnoměrnost chodu teplot v různých jeho částech. Mezi tyto nejdůležitější faktory patří zejména - tvar půdního kopečku, rozdílná expozice vzhledem k převládajícímu směru větru, orientace ke světovým stranám, rozdíly v distribuci a mocnosti sněhové pokrývky a přítomnost vegetace. Obsah vlhkosti je v těsném vztahu s chodem teplot v půdním kopečku a oba tyto faktory se vzájemně ovlivňují. Poznatky získané v praktické části bakalářské práce jsou porovnány s výsledky výzkumů půdních kopečků na různých světových lokalitách. Klíčová slova: strukturní půdy, půdní kopeček, teplotní režim, vlhkost, regelace, Keprník, Hrubý Jeseník
|
host ::
RSS.